Ještě před zveřejněním další detailní analýzy developerského trhu tu máme neveselý pohled na stav celého odvětví stavebnictví, který je možné nalézt také v dubnovém vydání časopisu Realit.
České stavebnictví se již třetím
rokem nepřetržitě propadá. Odvětví,
které se na tvorbě HDP
podílí zhruba 6,5 % a zaměstnává
420–450 tisíc osob, což představuje
takřka 9 % pracujících
v ČR, je „téměř na kolenou“.
Konec segmentace
stavebního trhu
Co je toho příčinou?
Bezpochyby dluhová
krize a z ní plynoucí
především restriktivní
opatření státu. Stát
šlápl na brzdu a udělal
to nejjednodušší, co
umí, tj. přijal úsporná
opatření. Pozastavil
investice, a to především do infrastrukturních
staveb. Po léta budovaná segmentace
stavebního trhu, kdy se velké firmy zajímaly
hlavně o infrastrukturní zakázky, střední
se pohybovaly na trhu pozemního stavitelství
a malé se především specializovaly, se
postupně rozpadla. Zjednodušeně řečeno,
dnes všichni dělají všechno.
Cenová válka
Velké firmy začaly tvrdě soutěžit i o zakázky
v řádu milionů, resp. desítek milionů korun.
Přitom nastavení jejich správních režií,
procesů řízení a strojního vybavení těmto
malým zakázkám neodpovídá. Ve snaze
udržet si alespoň nějakou zásobu práce
snižují nabízené ceny na hranici nákladů –
a v mnoha případech dokonce pod nákladové
ceny. Neřešitelným problémem je
pak nedostatečné a neefektivní využití
pořízených technologií pro dopravní stavby.
Důsledkem je vytěsňování středních firem
z trhu a obrovský, až likvidační cenový tlak
na malé a specializované firmy.
Zbožné přání některých státních úředníků
snižovat ceny stavebních prací při současném
důrazu na funkčnost a kvalitu staveb,
estetickou úroveň, architektonické řešení
a fortelné zpracování je zjevný protimluv,
který se nedá v současných podmínkách
naplnit. A znova zdůrazňuji v současných
(dnešních) podmínkách, kdy ceny stavebních
prací v pozemním stavitelství za poslední
dva až tři roky poklesly o 15–20 %.
Stav nabízených zakázek
Nabídka veřejných zakázek jen v pozemním
stavitelství meziročně poklesla o cca 33 %,
včetně výrazného snížení objemů jednotlivých
akcí. Výběrová řízení jsou často rušena
nebo se prodlužuje začátek jejich realizace.
Jediným hodnotícím kritériem je nejnižší
nabídková cena, kterou je v mnoha případech
možno nazvat jako úmyslnou, resp.
neúmyslnou vítěznou chybu.
Nicméně ani po ukončeném výběrovém
řízení není mnohdy jasné, zda investor akci
zrealizuje, nebo ne. Změny na trhu jsou tak
časté a tak rychlé, že i rozhodnutí o realizaci
nebo nerealizaci přichází ze dne na den.
Nabídku soukromých zakázek táhne především
strojní průmysl (sklady, haly, výrobní
linky). Rezidenční development, reprezentovaný
výstavbou bytových domů, se víceméně
stáhl do pražského regionu a svým objemem
nabízených stavebních prací představuje
pouze marginální položku v celkovém ročním
objemu stavební výroby v ČR. To samé platí
i o výstavbě administrativních budov.
Zcela zvláštní a ve stávajícím rozsahu na přechodnou
dobu jsou veřejné a soukromé
zakázky částečně podporované ze strukturálních
fondů EU. Čím více se přibližujeme
magickému roku 2013, kdy bude ukončeno
období programu 2007–2013 (plus dva roky
pro dočerpání a závěrečnou administraci
projektů), tím více zakázek je uváděno
do fáze výstavby.
Co nás v roce 2012 čeká?
Většina stavebních firem se shoduje, že
pokud vláda nezmění svoji restriktivní politiku,
bude pokles ve stavebnictví pokračovat
i v roce 2012. Jeho rychlost bude významně
ovlivněna rozhodnutím Evropské komise,
která požaduje po české vládě již do června
zlepšení kontroly a auditu dotačních programů,
jinak pozastaví jejich čerpání. Pak
by vyschl i poslední relativně výživný zdroj,
který současné stavebnictví ještě drží nad
vodou. Doufejme, že to vláda ustojí – a poté,
co Česko jako jediné ze spolku zemí více
z EU inkasujících než do rozpočtu EU odvádějících
nepodepsalo pakt rozpočtové stability,
nebude Evropská komise skrytě (jak
jinak) pomstychtivá a neuzavře kohoutky
s dotacemi. Doufejme.
A něco pozitivního závěrem. Je jasné, že
stavební firmy, které přežijí, budou konkurenceschopnější,
budou znát lepší finanční
plánování, budou spolupracovat s loajálními
zaměstnanci a celkově budou mít nastaveny
efektivnější procesy řízení.
Marcel Soural,
předseda představenstva
a generální ředitel Trigema a. s.
Žádné komentáře:
Okomentovat